Nikdy jsem se o jídlo moc nezajímala (kromě sladkostí). V minulosti jsem do sebe jen tak naházela, co mi přišlo pod ruku, abych prostě neměla hlad. Ani teď se vlastně o jídlo moc nezajímám. Zajímám se ale o své zdraví. Problém je, že jídlem to začíná a končí (no dobře, ještě spánkem a správně nastavenou fyzickou aktivitou). Takže se teď zajímám o to, které jídlo podporuje zánět a škodí imunitě. Zajímám se, jaký poměr bílkovin, sacharidů a tuků je pro mě prospěšný. Zajímám se, jak do těla dostat veškeré potřebné vitamíny a minerály a odkud nejlépe čerpat vlákninu. A zajímám se, jaké sladkosti můžu doma připravovat, což mě baví (a někdy drží při smyslech). Ale moc se nezajímám o to, jak připravovat hlavní jídla.

​

S hlavními jídly si opravdu hlavu nelámu. Prostě udělám maso nebo rybu, k tomu nějakou teplou a nějakou syrovou zeleninu. A co znamená „udělám“? Trouba nebo pánev a kombinace soli, olivového oleje a bylinek. Každé maso a každá zelenina chutná jinak. Moje chuťové buňky už dávno nejsou znecitivělé přemírou soli nebo cukru (nebo obojího zároveň) ze zpracovaných potravin. Když se mi chce, udělám svoji oblíbenou marinádu: olivový olej, šťáva z čerstvých citrónů, rozmačkaný česnek, med, tymián a sůl. Vždyť je to vlastně jedno. Nebo není?

​

V rámci svého boje proti zánětu v těle (a obrovským menstruačním bolestem) jsem nedávno objevila kurkumu. Zjistila jsem, že se jedná o jedno z velmi ceněných „léčivých“ koření. Kurkuma má výrazné protizánětlivé účinky a snižuje oxidativní zátěž organismu. A navíc jsem se nedávno setkala v knížce Balance Your Hormones, Balance Your Life [1] s myšlenkou, že jak tradiční čínská medicína, tak Ajurvéda respektují především princip, podle kterého tělo bylo po tisíciletí zvyklé rozpoznávat a efektivně využívat jen ty látky, které přijímá z celých, nezpracovaných potravin. Jen tak si dokáže velmi inteligentně zvolit, co přesně potřebuje vstřebat, kam to poslat a co raději vyloučit. Dává to dost smysl.

​

Takže mám nový úkol: V rámci boje proti neustálým bolestem do těla dostat co nejvíce kurkumy, a to přirozenou cestou. (Musím přiznat, že navíc v určité části cyklu zařazuji i kurkuminové doplňky, protože můj organismus je na tom tak špatně, že opravdu potřebuje veškerou péči a pomoc.)

​

A tak jsem objevila recept na citrónovou-kurkumovou marinádu (či chcete-li, zálivku). Je jednoduchá a rychlá (jak jinak) a chutná skvěle! Tak, že se mi skoro chce říct, že vlastně není jedno, jak si připravíte maso k večeři.

​

​​

[1] Claudia Welch. Balance Your Hormones, Balance Your Life. Da Capo Press, 2011