Nepřítel, který rád převléká kabát
Lymeskou boreliózu jsem měla, když mi bylo třináct. Moc si z toho nepamatuju. Jen obrovské bolesti zápěstí a extrémně zničující bolesti hlavy ve spáncích. Vím, že dojít ke správné diagnóze trvalo déle než půl roku (to jsem měla ještě docela štěstí, zdá se). A vím, že jsem byla aspoň měsíc doma ze školy. Ten měsíc (možná i déle, už nevím) jsem brala antibiotika. Byla jsem puberťák a bylo mi to tak trochu jedno, po vyléčení jsem na celou nemoc zapomněla. Vzpomněla jsem si až v osmnácti, když jsem chtěla jít darovat krev a dozvěděla jsem se, že kvůli borelióze a alergiím nejsem vhodný dárce.
Takové povědomí ve mně nemoc zanechala. Přišla, chvíli mě trápila, a pak jsem na ni zapomněla. V paleo (a především AIP) světě najdete spoustu lidí, kteří touto nemocí trpí nebo trpěli. Dopad této infekce na imunitu je bezpochyby negativní. Dr. Kenneth B. Singleton ve své knize The Lyme Disease Solution [1] píše, že průběh onemocnění a závažnost následků souvisí s mírou zánětu v těle. Jeho zkušenost ukazuje, že pacienti se zdravým životním stylem a nižší mírou zánětu se s nemocí vypořádají lépe a rychleji. A hlavně, bez trvalých následků. A proto se řada pacientů řídí zásadami autoimunitního protokolu – jedná se totiž o dietu navrženou tak, aby působila protizánětlivě a aby podpořila správné fungování našeho imunitního systému.
O vlivu boreliózy na vznik autoimunitních onemocnění se zatím spekuluje. Ovšem je možné, že i zde může existovat souvislost. Tento článek čerpá ze zmíněné knihy a jeho cílem je podat vám základní informace o nemoci a související péči.
Borelióza – nepřítel, který lehce převléká kabát
Lymeská borelióza je infekce, kterou přenáší (nejen) klíšťata. Je způsobená bakterií Borrelia burgdorferi, která byla identifikována v roce 1982. „Lymeská“ se jí říká podle městečka Old Lyme v Connecticutu, kde byla poprvé diagnostikována. Bakterie, které ji způsobují, mají tvar spirály, díky čemuž se jim říká „spirochety“. Celosvětově je známo více než 300 kmenů této bakterie.
Asi nejzákeřnější na této bakterii jsou její mimikry. Příznaky této infekce se velmi podobají projevům jiných onemocnění, včetně chřipky (v počáteční fázi), chronické únavy, revmatu, neurologických potíží, problémů se srdcem či psychických potíží. Není tedy výjimkou, že člověk postižený touto infekcí chodí od doktora k doktorovi a je postupně diagnostikován s chřipkou či virovým nachlazením, artritidou, roztroušenou sklerózou, poruchami paměti a soustředění, depresemi či dalšími psychickými problémy. Ke špatnému diagnostikování dochází i proto, že známá červená skvrna kolem místa kousnutí či vpichu (erythema migrans) se objevuje pouze asi u poloviny nakažených. A také proto, že screeningový test, který se běžně při podezření dělá, vykazuje až z 35% falešně negativní výsledek, což znamená, že test je negativní, i když je pacient infekcí nakažený. Přitom v počátečních stádiích je infekce velmi dobře vyléčitelná vysokou dávkou antibiotik (i poté, co se již rozšířila do ostatních systémů v těle). Naopak pokud zavčasu nedojde k léčbě, může být nemoc potenciálně velmi nebezpečná (může vést například k život ohrožujícím srdečním potížím nebo ke vzniku neurologických onemocnění jako Parkinsonova choroba, Lou Gehrigova choroba (ALS) nebo roztroušená skleróza).
Když sám lékař s infekcí bojoval více než osm let
Dr. Singleton napsal svou knihu poté, co on sám byl osm let infikován boreliózou (původně mu lékaři na základě falešně negativního výsledku testu infekci nezjistili), a co se mu ji nakonec podařilo překonat. On sám je lékařem a momentálně je považován za jednoho z největších odborníků na boreliózu. Svou praxi má v Marylandu, USA.
Přístup, díky kterému se mu podařilo nad infekcí zvítězit, kombinuje pokročilé diagnostické metody, klasickou léčbu antibiotiky a změnu životního stylu jako podpůrného prostředku pro regeneraci organismu.
V tomto příspěvku vám představím základní informace, které Dr. Singleton ve své knize přináší. Pokud by vás zajímaly podrobnosti, mohu tuto knihu vřele doporučit.
Důležité informace, které se vyplatí mít na paměti
Jak jsem již uvedla na začátku článku, borelióza se dokáže velmi dobře maskovat, její projevy jsou totožné s projevy jiných onemocnění. Navíc jsou zakořeněny určité ne zcela pravdivé informace, které o nemoci kolují (a kterými se někteří lékaři stále ještě řídí). Zde je několik bodů, které byste při podezření na nákazu měli mít na paměti.
Boreliózu nepřenáší pouze klíšťata (a nemusí být přisátá více než 36 hodin). Může ji přenášet i jiný druh hmyzu, například komáři, mouchy, blechy či roztoči. Navíc u klíšťat ji v mnohem větší míře přenáší mláďata (tzv. nymfy), která nejsou větší než tečka na konci věty. Klíště můžete mít přisáté i několik dní, aniž byste o tom vůbec věděli. Pokud se pohybujete v přírodě, mějte se na pozoru před zarudnutím kůže, známým červeným kruhem kolem místa kousnutí.
Červená skvrna okolo místa kousnutí (erythema migrans) je jasným důkazem přítomnosti infekce a neměla by být brána na lehkou váhu. Na rozdíl od některých informací (velikost minimálně 5 cm) Dr. Singleton zdůrazňuje, že skvrna může mít v průměru jen 2,5 cm. Pokud ji na sobě objevíte, zajděte okamžitě k lékaři, požádejte o odebrání vzorku tkáně a ověření přítomnosti infekce. Pokud se nemoc podchytí v raném stádiu, dojde pouze k místní infekci, která neměla čas rozšířit se do systémových tkání. Bude vám stačit kratší doba léčby antibiotiky a předejdete nepříjemným potížím a případným následkům. Důležité je mít na paměti, že skvrna se objeví jen asi v polovině případů nákazy. Pokud ji nemáte, neznamená to, že nejste nakaženi boreliózou. Pro lepší vyhodnocení situace použijte diagnostické otázky níže.
Pokud na sobě najdete přisáté klíště, při jeho odstranění postupujte následovně: Nesnažte se je vyndat pouze prsty (vyhnete se tak zanesení případné infekce). Použijte tupou pinzetu (pinzeta na obočí není vhodná), kterou klíště chyťte co nejblíže kůži (tedy za hlavičku) a jemně, ale pevně tahejte kolmo od kůže. S klíštětem netočte, ani je nechytejte za břicho – mohli byste tak způsobit „vstříknutí“ bakterií z jeho střev do vašeho krevního oběhu. Můžete také použít vatovou tyčinku namočenou v mýdle, kterou přiložíte na postižené místo, a asi 20 vteřin s ní budete svižně kroužit kolem klíštěte – mělo by se samo pustit.
Klíště, které si vytáhnete, si uchovejte pro rozbor v laboratoři! Uložte je do malého zavíracího sáčku nebo skleničky (nepoužívejte holé ruce!) a odevzdejte je lékaři (či rovnou pošlete do laboratoře) na rozbor. Pokud jste se pohybovali v zeměpisné oblasti či sezóně s vysokým rizikem výskytu klíšťat, můžete se rovnou preventivně přeléčit antibiotiky. Pokud je riziko nákazy nízké, počkejte na výsledky rozboru klíštěte.
Nezapomínejte na možné koinfekce (více viz níže). Pokud se u vás borelióza potvrdila, ale léčba antibiotiky nezabírá, resp. zabírá jen částečně, mějte na paměti, že spolu s boreliózou se nezřídka objevují i další koinfekce.
Mějte také na paměti, že krevní testy dokáží infekci rozpoznat až za šest týdnů od nakažení, a to i v případě, že je přítomná erythema migrans. Další problémy souvisící s testy uvádím níže.
Diagnostika lymeské boreliózy – evaluační dotazník
Pokud máte podezření na boreliózu, věnujte diagnostice mimořádnou pozornost a nenechte se uchlácholit negativním testem. Stejně tak pokud máte dlouhodobé potíže, se kterými si lékaři neví rady, a vy máte podezření, že diagnóza nemusí být správná (virové onemocnění, artritida, roztroušená skleróza, fybromialgie, srdeční problémy, duševní poruchy), požádejte o test na boreliózu. K vyhodnocení pravděpodobnosti nákazy by vám měly pomoci následující otázky:
Pohybovali jste se na místech, kde se vyskytují klíšťata?
Trávíte hodně času v přírodě? Věnujete se následujícím aktivitám? .
Všimli jste si klíšťat na vašich domácích mazlíčcích či jiných zvířatech, se kterými jste přišli do styku?
Uvědomujete si, že jste byli kousnuti či bodnuti hmyzem? Kdy to bylo? Zaregistrovali jste červenou skvrnu (erythema migrans)? Zaregistrovali jste nějaký jiný typ vyrážky?
Trpíte některými z těchto potíží?
Nevysvětlitelná horečka, pocení, zimnice, návaly horka
Nevysvětlitelné padání vlasů
Nateklé uzliny
Bolest varlat, bolest v pánevní oblasti, problémy s menstruačním cyklem, bolesti prsou, problémy s produkcí mléka
Sexuální dysfunkce, snížené libido
Žaludeční potíže, zažívací potíže (průjem, zácpa)
Bolest na hrudníku
Zadýchávání se, kašel
Srdeční palpitace, nepravidelný srdeční rytmus, historie šelestu na srdci, prolapsu chlopně
Bolest či napuchnutí kloubů
Ztuhlé klouby, krk, záda. Bolest krku.
Bolest či křeče ve svalech, škubání svalů v obličeji či na těle
Bolest hlavy
Mravenčení, pálení, píchání či necitlivost v končetinách
Paralýza obličeje
Problémy se zrakem (rozostřené vidění, dvojité vidění, mžitky, tečky, zrnění, citlivost na světlo)
Problémy se sluchem (bolest ucha, zvonění v uších, citlivost na zvuky)
Závratě, potíže s rovnováhou, kinetóza
Motání hlavy, malátnost
Zamlžené myšlení, zmatenost
Problémy se soustředěním či čtením
Zapomětlivost, špatná krátkodobá paměť
Problémy s orientací (ztrácení se, pletení si míst)
Problémy s řečí, vokalizací. Problémy s psaním.
Náladovost, podrážděnost, deprese.
Problémy se spánkem (příliš mnoho, příliš málo, nekvalitní, přerušovaný, časné buzení se)
Nadměrná reakce na alkohol, zhoršené potíže při požití
Dva hlavní znaky, které mohou pomoci potvrdit, že za výše zmíněným příznaky stojí lymeská borelióza, jsou:
skutečnost, že se příznaky s postupem času stále zhoršují a mají multi-systémový charakter,
a skutečnost, že tyto příznaky cyklicky nabývají a ztrácí na intenzitě (každé 3-4 týdny dochází na několik dní až týden ke zhoršení příznaků).
Aktualizace: Další evaluační dotazník, který začíná být stále více v této oblasti uznávaný je tzv. Horowitzův dotazník a stáhnout si jej můžete ze stránek Lyme Ontario.
Stádia nemoci
Borelióza má tři stádia. První, akutní, lokalizované stádium se projevuje právě červenou skvrnou (erythema migrans), která se objeví několik dní po nákaze. Může se ale objevit i se zpožděním až několika týdnů (to už se zpravidla bakterie rozšířily do dalších částí těla). A co je ještě důležitější, asi v polovině případů se neobjeví vůbec. Skvrna má většinou kruhový tvar (v angličtině se označuje pojmem bull’s eye pattern), ale může být i oválná či trojúhelníková, může mít dokonce i liniový tvar. Její průměr se může pohybovat od 2,5 cm až po velikost pokrývající celý trup či končetinu. Na kůži přetrvává většinou déle než pouhých několik dnů, může zmizet až za několik týdnů, či dokonce měsíců.
Druhé, rané rozptýlené stádium, spočívá v přesunu infekce do dalších orgánů v těle. Nemoc se může projevovat řadou příznaků (viz výše) a je často špatně diagnostikována. Ve třetím, pozdním rozptýleném stádiu, napadá infekce další orgány a systémy v těle a její působení někdy může být až život ohrožující, nebo může zanechat trvalé následky. Včasná diagnostika je zde klíčová. Výše uvedený dotazník vám pomůže vyhodnotit si, zda navštívit odborníka.
Diagnostika pomocí krevního rozboru a související problémy
V současné době se pro diagnostiku lymeské boreliózy používá několik typů testů. Testy založené na zjištění protilátek v krvi jsou ELISA, IFA a Western Blot test. Většinou se používá tzv. dvoufázový postup: nejdříve se provede levnější screeningový test ELISA nebo IFA, a pokud je výsledek pozitivní, potvrdí se testem Western Blot.
Problém spočívá v tom, že první kolo testů je dost nespolehlivé. Nepřesnost testu ELISA je vyhodnocena na 35%, to znamená, že u 35 lidí ze sta je výsledek testu falešně negativní – test ukáže, že osoba boreliózou nakažena není, i když ve skutečnosti je tomu naopak. To přesně se stalo Dr. Singletonovi na začátku jeho dlouhé cesty boje s nemocí a zpozdilo to správnou diagnózu, v jeho případě o osm let. Test IFA má přibližně stejné procento nepřesnosti jako ELISA.
Test Western Blot je citlivější a specifičtější než dva předchozí testy. Jak ale autor uvádí, problém je v tom, že většina komerčně dodávaných Western Blot testů vynechává proužek (band) č. 31 a 34, které testují dvě velmi důležité protilátky na boreliózu. Tím se citlivost testu snižuje. To také může vysvětlovat rozdíl v cenách Western Blot testů.
Další důležitou skutečností, kterou je potřeba mít na zřeteli, je, že protilátky se v těle vytvoří až po nějakých šesti týdnech od nákazy. Navíc, pokud jste užívali antibiotika (například preventivně), vytváření protilátek se zmírní nebo potlačí. Stejně tak pokud máte narušený imunitní systém, může se stát, že váš organismus nezvládá protilátky vytvářet, a testy opět vyjdou negativně.
Vyplývá z toho, že i když vám testy vyjdou negativně, neznamená to, že jste se nenakazili. Pokud vaše potíže budou přetrvávat, pokud budete mít pocit, že diagnóza není správná a mohla by to přece jen být borelióza, vyzbrojte se těmito informacemi a nepřestávejte hledat odpovědi! Více si (nejen) o testování můžete přečíst na stránkách Borelióza.cz.
Pozor na koinfekce
Pokud u vás byla diagnostikována a léčena borelióza, ale vám se přesto neulevilo, nebo se vám ulevilo jen částečně, mohou být na vině tzv. koinfekce. Protože článek je už i tak dlouhý a výživný, zmíním zde jen nejčastější z nich, aniž bych zacházela do podrobností (u některých se mi ani nepodařilo dohledat české názvy).
Babezióza
Bartonellóza
Ehrlichióza / anaplazmóza
STARI, Southern Tick-Associated Rash Illness
Klíšťová relapsující horečka (TBRF, Tick-Borne Relapsing Fever)
RMSF, Rocky Mountain spotted fever
Tularémie
Borelióza jako spouštěč autoimunitních onemocnění
Jak jsem psala již v úvodu, spekuluje se o tom, že borelióza může stát za vznikem řady potíží autoimunitního charakteru. Vlastně mi to připadá docela logické. Infekce zcela rozhodí imunitní systém, který musí sebrat všechny své síly, aby proti ní bojoval (bez antibiotik se s ní ale sám nevyrovná). Čím déle infekce v těle je, tím více bude organismus vyčerpaný a tím více začne být i imunitní systém přetížený a zmatený. No a tím větší je pravděpodobnost, že začne dělat neplechu v podobě autoimunitních reakcí. Nemluvě o tom, že (dlouhodobá) léčba antibiotiky naprosto naruší mikrobiom ve střevech. Pokud se rychle (často za pomocí probiotik) neobnoví, mohou vznikat poruchy typu zvýšená propustnost střeva, potravinové nesnášenlivosti apod., které se mohou dále rozvinout ve závažnější potíže.
V paleo sféře najdeme řadu příběhů, kdy se lidem podařilo úspěšně bojovat s chronickými příznaky boreliózy pomocí autoimunitního protokolu. I Dr. Singleton navrhuje speciální protizánětlivý protokol, který pomůže tělu vzpamatovat se z nepřátelského útoku. Platí to, co vždycky – je třeba dodat tělu maximum živin v podobě vitamínů, minerálů, enzymů či antioxidantů, které zajistí jeho správné fungování na buněčné úrovni. Navíc je důležité vyhnout se látkám, které zvyšují zánět v těle a poškozují trávicí trakt, a tudíž oslabují imunitu. Je třeba hodně odpočívat, spát, respektovat přirozené biorytmy, zařadit rozumné pohybové aktivity nebo meditovat.
Velmi mne zaujal důraz, kladený v knize na pohybovou aktivitu. Dr. Singleton uvádí, že fyzická aktivita je nutným předpokladem úplného uzdravení, a to i v případě, že jste nemocní a tělo bojuje s infekcí. Je však potřeba dávat si pozor, abyste přitom nepřetěžovali srdce. Jinak je však pohyb naprostou nutností. Jako hlavní přínos pohybu autor uvádí produkci endorfinů v těle. Píše, že endorfiny pomáhají nastartovat, podpořit a urychlit hojivé procesy v těle, a proto je třeba jejich produkci co nejvíce podpořit.
Další zdroje
Tento článek zdaleka není vyčerpávající. Doufám, že uvedené informace nikdy nebudete potřebovat, ale pokud přece, snad vám tento článek alespoň trochu pomůže. Pokud se chcete s boreliózou seznámit více, můžu vřele doporučit zmíněnou knihu The Lyme Disease Solution. Najdete v ní velké množství detailů týkajících se diagnózy, léčby antibiotiky i doplňkového přístupu z oblasti stravy, potravinových doplňků a životního stylu. Můžete si také poslechnout tento podcast Chrisse Kressera, ve kterém rozebírá tuto nemoc s dalším předním odborníkem. Najdete zde mimo jiné i doporučení další literatury, např. knihu Cure Unknown nebo dokumentární film o borelióze Under Our Skin.
Aktualizováno: Ráda bych vám zde také nechala odkaz na článek o tom, že není vhodné kvůli borelióze dlouhodobé užívání antibiotik.
[1] Kenneth B. Singleton, MD. The Lyme Disease Solution. Brown Books Dallas, Texas, 2008
