…a zmínka o produktech, co pomáhají s motivací
Dlouho jsem přemýšlela, jak tento článek vůbec pojmout. Nejen že nejsem na pravidelné rituály ten správný povahový typ, ale navíc mám pocit, že jsem za poslední rok zdokonalila přístup „dělej jen to, na co máš chuť a náladu“.
I přesto jsem poslední dobou zavedla pár rituálů, které mi rozhodně pomohly posunout se o kousíček dál směrem k uzdravení.
Ženy se cykličnosti nevyhnou
Alisa Vitti ve své knize WomanCode [1] popisuje, jak přesně probíhá ženský cyklus a co se děje na biologické a hormonální, mentální a emoční úrovni.
Dozvíme se, že folikulární fáze (fáze po menstruaci) představuje nové začátky, jsme plné kreativity a otevřené novým zážitkům. Tělo má dostatek energie na výbušný trénink a intenzivní sport.
Během ovulace jsme společenské a lépe vnímáme komunitu. Energie máme stále hodně, a proto je vhodné intenzívní cvičení, ideálně skupinové.
V luteální fázi, kdy se děloha připravuje na případné přijetí oplodněného vajíčka, nám energie pomalu ubývá a my postupně začínáme hledat spíše klid a komfort. Postupem času se energie stále více obrací dovnitř a připravujeme se na introspekci ve fázi následující. Mnohem lépe zvládáme administrativní, na detail zaměřené úkoly. Hůře zvládáme náročnou fyzickou aktivitu, a proto je lepší zaměřit se na klidnější cvičení typu jóga.
Během menstruace je náš organismus pod větším tlakem. Pokud bojujeme s hormonální nerovnováhou či jinými zdravotními problémy, mohou se dostavit bolesti, což se výrazně projeví na našich fyzických schopnostech. Býváme často mnohem vnímavější k veškerým podnětům, což se často projevuje negativně přecitlivělostí nebo podrážděností. Autorka ale nabádá k tomu, abychom se učily toto pro většinu z nás nepříjemné období vnímat jako prostor k sebeanalýze, introspekci a zamyšlení. Je to fáze cyklu, kdy výrazněji vnímáme vše, s čím nejsme v životě spokojeny, a proto také ideální příležitost zamyslet se nad tím, jak to napravit.
Pokud je vám tento přístup blízký, knihu vřele doporučuji. Kromě výše zmíněného v ní autorka pečlivě a srozumitelně vysvětluje biologické pochody a zmiňuje také svůj názor na stravování a vhodné potraviny, nebo popisuje pozitivní biologické dopady orgasmu!
Intuitivní dělání… všeho
Mně osobně se knížka moc líbila, i když nejvíc jsem si z ní odnesla právě biologickou část – mám teď mnohem víc jasno v tom, co se v mém těle odehrává, především pokud jde o hormonální činnost. Vzhledem k tomu, jaké mám při endometrióze projevy, vím více méně přesně, v jaké fázi cyklu se zrovna nacházím. Po přečtení knížky jsem začala víc věnovat pozornost tomu, jestli mé preference (například společenskost nebo zaměřenost na detail) odpovídají tomu, co se v ní píše. A přijde mi, že ano. Ne, že bych se vším řídila přesně tak, jak se v knížce doporučuje, ale třeba setkávání se s přáteli nebo společenské akce uprostřed cyklu dodržuju docela pravidelně. Vím nejen to, že nebudu mít příliš velké bolesti, a proto společenský závazek budu schopná dodržet, ale navíc už mám vypozorováno i to, že se mi na akci s kamarády bude chtít jít. Jindy jsem na tom zatím tak, že potřebuju zůstat doma kvůli bolestem, anebo že prostě nemám moc náladu na lidi a je pro mě lepší a prospěšnější zaměřit se na pečování sama o sebe – například v podobě přípravy zdravých jídel, vhodného cvičení, meditace či čtení oblíbených knížek.
Každopádně nemoc mě za poslední rok naučila dělat většinu věcí podle toho, jestli se mi do nich chce. Ze začátku jsem prostě a jednoduše přestala mít na hektický život sílu, a ač nerada, musela jsem pořád něco rušit a odmítat. Několik měsíců jsem se snažila to silou vůle překonat, ale nakonec to stejně dopadlo tak, že jsem nesplnila, co jsem si předsevzala. Nezbylo mi, než se změněnému zdravotnímu stavu podvolit a zvolnit. Musela jsem si to přiznat a vyrovnat se s tím (můžete se podívat na můj článek zde). Ale bylo to to nejlepší, co jsem mohla udělat!
Teď už několik měsíců funguju z 85% tak, že dělám jen to, na co mám v danou chvíli chuť. Jediné, co dělat opravdu musím, je práce a příprava jídla. Jinak všechno dělám intuitivně. Cvičím, čtu, jdu na procházku, napíšu email, ozvu se kamarádům, uklidím byt, píšu blog, vyřídím (neakutní) administrativu. A světe div se, v důsledku toho nakonec udělám docela hodně!
Původně to tak nebylo. Myslím, že můj organismus byl přetažený z neustálého nucení se do činností, které jsem už nezvládala. Ze začátku jediné, co mé tělo potřebovalo, bylo odpočívat, regenerovat a nabírat nové síly. Ale postupem času jsem začala mít chuť do dalších činností. Nejdřív jsem zvládala jen dýchací jógu ve zcela klidných polohách. Cvičení jsem si původně musela odpustit úplně, stejně tak jako třeba chození na salsu či víkendové výlety. Ale teď si o ně tělo začíná samo zase říkat. (Hurá!) Najednou se mi chce vrtět se, když slyším oblíbenou hudbu. Nejen, že jsem zase přestala používat výtah a začala chodit po schodech, ale teď se mi dokonce několikrát jen tak chtělo schody vyběhnout! Dřív, když jsem se do toho nutila, protože jsem chtěla za každou cenu udržet tempo, na které jsem byla zvyklá, se mi na konci takového pokusu zamotala hlava, udělalo špatně od žaludku a já jsem málem omdlela. Tentokrát se mi sice rozbušilo srdce, ale spíš mi to rozpumpovalo krev a já se cítila aktivizovaně, a ne na umření.
A takto bych mohla pokračovat dalšími příklady. Důležité je, že jsem zjistila, že když dám průchod intuitivnímu dělání věcí, tělo si samo najde tu správnou (momentální) rovnováhu a samo si začne říkat o to, co se mu chce a co zvládne.
(Mimochodem, intuitivní přístup mám i k jídlu. Jím tehdy, kdy mám hlad, nebo tehdy, když mám na něco chuť. Někdy mám chuť na studené snídaně, jindy na teplé. Někdy se potřebuju přes oběd najíst hodně, jindy mi vyhovuje jen smoothie a nechat si na celé odpoledne poloprázdný žaludek. Někdy mám víc chuť na sladkosti, někdy si dám i kousek sýra nebo housky. Mění se mi to nejen z týdne na týden, ale často i každé dva tři dny. Mám chuť na různé potraviny, jsem schopná toho sníst více či méně, někdy se množství jídla snězeného za den liší opravdu hodně. Souvisí to s tím, jaké mám zrovna bolesti, kde jsem momentálně v cyklu, ale možná si tak tělo říká i o určité živiny, které potřebuje.)
Motivační aplikace
Teď si asi říkáte, jak s tím souvisí rituály. Vlastně si to říkám taky, protože i mě napadá, že intuice a rituály jdou spíše proti sobě. Přesto se mi díky zavedení rituálů povedlo mé uzdravování zase ještě podpořit. U mě to bylo díky zavedení večerního rituálu, kdy každý den cvičím jógu, medituju a dávám si po sedmé hodině zažívací klid. Jóga a meditace jsou činnosti, do kterých se mi obvykle moc nechce. Našla jsem ale níže zmíněnou aplikaci, která mi s chutí do nich výrazně pomohla!
Jednoho dne jsem si říkala, jak by se mi líbilo, kdyby existovala aplikace, která by mě každý den motivovala. Každý den by mi poslala nějakou hezkou fotku s citátem, který by mi připomněl, že veškerá ta usilovná práce na mém zdraví stojí za to a že to nemám vzdávat. Tak jsem začala hledat. Motivační aplikaci s fotkami a citáty jsem sice nenašla, ale našla jsem pár aplikací, které mají za cíl zajistit budování dobrých návyků. Několik jsem jich vyzkoušela a nakonec jsem zůstala u aplikace Fabulous. Není sice stoprocentně ušitá na míru mým potřebám, ale zatím je tím nejlepším, co jsem objevila.
Nejvíc se mi na ní líbí, že je interaktivní. Nejen, že mi každý den připomene, že mám splnit své denní rituály (a připomíná mi to tak dlouho, dokud je opravdu nesplním), ale také mi pomůže se vším kolem. Vysvětlí mi, proč je daný rituál důležitý a co dobrého mi přinese. Dokonce mi to zdůvodní vědeckými poznatky a výzkumem. Přinese mi také tipy, jak si rituál zjednodušit a jak se na něj připravit (například nachystat si vše potřebné den dopředu). A samozřejmě mě chválí za splněné cíle, což mě dál motivuje k jejich dodržování.
Aplikace (a lidi, kteří za ní stojí) razí motto, že návyky se mají budovat postupně a po malých krůčcích. Jako úplně první rituál vám nabídne ranní hydrataci – po probuzení vypít sklenici vody. Vysvětlí vám, proč je to pro vaše tělo dobré a hlavně že je to první krok k tomu, jak se naučit nastavit si svůj život tak, abyste do něj začlenili co nejvíce rituálů, které pro vás budou prospěšné.
Potom vám aplikace nabízí další rituály, jako např. kvalitní snídaně či sportování. Další rituály (ranní, odpolední a večerní) si můžete přidat sami. Můžete si zvolit s velké řady předem nastavených rituálů (jóga a meditace, úklid, vyřízení emailů, čištění zubů, zklidnění a zamyšlení, vytvoření týdenních plánů, hledání inspirace apod.). Můžete si také vytvořit zcela vlastní rituál (já jsem si například přidala zažívací klid po sedmé hodině večer).
Ke každému rituálu aplikace přiřadí ikonku, dobu trvání, vhodnou hudbu, zvuk pro připomenutí, motivační a vysvětlující informace a gratulace po splnění několika opakování za sebou.
Motivační deník
Pokud máte raději papír a tužku, můžu vřele doporučit motivační deníky (podívejte se například na Self Journal nebo Inspire Now Journal). Deníky jsou předtištěné zpravidla na tři měsíce. Na začátku najdete pár stran, na kterých si stanovíte a popíšete cíle. Dále jsou týdenní sekce, kde si sepíšete své priority na daný týden (a na konci týdne vyhodnotíte, co se vám povedlo, a co byste příště mohli udělat líp). A deníky dále obsahují dvoustránky denní motivací, úkoly, prioritami, stejně jako sekci pro zapsání toho, za co jste ten den vděční, za co si zasloužíte pochvalu a z čeho se můžete poučit.
Protože jsou deníky předtištěné, vedou vás doslova dennodenně za ruku. Jsou ale vymyšleny tak, že s nimi můžete začít kdykoliv (nejsou datované) a můžete si do nich zapisovat cokoliv, co je pro vás důležité.
Odkazy na konkrétní deníky najdete v sekci Osobní rozvoj s mými oblíbenými produkty.
Rituál je víc než návyk
Možná se mnou nebudete souhlasit, ale pro mě se „rituál“ stal něčím víc než jen „návykem“. Návyk vnímám jako něco neutrálního, něco sice zdravého a potřebného, ale bez emocí. Jakmile jsem ale začala dodržovat rituály, veškeré činnosti pro mě nabyly na větším významu. Ve výrazu „rituál“ vidím něco posvátného, něco, co představuje vyšší dobro, co vyjadřuje péči, lásku a pozornost k sobě samé. Něco, co mi pomůže se uzdravit a dostat se tam, kde bych chtěla být. Něco, co potřebuje každý dlouhodobě nemocný.
Je vědecky prokázáno, že rituály fungují. Pomáhají nám oprostit se od pochybností, uklidňují nás, lépe se díky nim soustředíme. Aplikace mi pomohla změnit mé vnímání každodenních činností. Nějak záhadně se mi povedlo přenastavit mé vnímání (např. zmíněné jógy a meditace) z „potřebné“ na „ozdravnou“. Najednou tyto činnosti představují ne povinnost, kterou musím dodržet, aby mi bylo líp, ale posvátný rituál, který prostupuje celé mé já a který je tady proto, abych se svou nemocí nebyla sama, jako kdyby to byl anděl strážný, který mě chytne za ruku a těžkým obdobím provede.
Může se to zdát přehnané, já vím. Já jsem dřív na nějakou spiritualitu taky nebyla. Ale změnilo se to. Podařilo se mi naladit svou mysl na ještě pozitivnější notu. Pojem „rituál“ a jeho vnímání jako něčeho posvátného mi pomohlo vnitřně se uklidnit a bát se nemoci (případně bolesti) a jejího vývoje zase o něco míň.
Pokud vám tento přístup není vlastní, vězte, že díky aplikaci a motivačnímu sbírání každodenní zaškrtnuté kolonky dosáhnete dobrých výsledků i bez víry ve vyšší princip. Není totiž pochyb o tom, že když si každý den splníte návyky jako např. sníst hodně zeleniny, pít dostatek tekutin, cvičit, jít na procházku, protáhnout se nebo meditovat, vašemu zdraví to prospěje. Účinnost návyků či rituálů je vědecky dokázaná a určitě na sobě časem pocítíte pozitivní účinky.
[1] Alisa Vitti. WomanCode: Perfect Your Cycle, Amplify Your Fertility, Supercharge Your Sex Drive, and Become a Power Source. HarperCollins, 2013.
Comments