top of page

Protokol Terry Wahlsové – I. díl

Aktualizováno: 5. 6. 2019

aneb Co potřebují naše buňky




Původně jsem o tomto tématu chtěla napsat jen jeden článeček, ale nakonec z toho budou dva. Byla by škoda si všechny ty informace nechat uniknout! (V druhém díle popisuji podrobně tři varianty protokolu.)


Po dlouhém váhání jsem se pustila do knížky od Terry Wahls s názvem The Wahls Protocol: A radical new way to treat all chronic autoimmune conditions using Paleo principles [1], o které jsem měla už dlouho povědomí. Věděla jsem, že autorka je lékařka a díky protokolu, který sama vyvinula, se jí podařilo zvrátit postup roztroušené sklerózy. Během jednoho roku se jí podařilo zlepšit svůj zdravotní stav tak, že nakonec opustila vozíček, který byla nucena neustále používat,  a dokázala opět jezdit na kole. Její příběh si můžete poslechnout na v přednášce TEDx  s názvem Minding Your Mitochondria.


Protože se kniha (a protokol) zabývá bojem s roztroušenou sklerózou, dlouho jsem si říkala, že se mě vlastně netýkají a nemusí mě moc zajímat. Ale nakonec mě přemohla zvědavost a udělala jsem dobře! Autorka se sice vyjadřuje cíleně k roztroušené skleróze, stejně často ale také zdůrazňuje, že její přístup platí na veškerá autoimunitní a neurodegenerativní onemocnění, potažmo pro veškerá chronická onemocnění vůbec.






Zaměřuje se totiž na příčiny (a napravení stavu) na úrovni buněk. Vysvětluje, že za každým dlouhodobým onemocněním stojí skutečnost, že buňky v těle přestaly fungovat tak, jak mají.


Ještě než se pustím do popisování zajímavých informací, které kniha přináší, stručně zmíním i knížku Sarah Ballantyne, ze které také často čerpám. Obě autorky jsou lékařky a vědkyně, obě kladou důraz na to samé – dostatek živin ve stravě, vyhnout se potravinám působícím potíže, nesledovat jen stravu, ale i další aspekty životního stylu. Řekla bych, že jejich cíl i prostředky jsou více méně stejné, ale každá se na problematiku dívá z trochu jiného úhlu (možná kvůli specifické vlastní zkušenosti).


Sarah Ballantyne napsala knihu The Paleo Approach [2] a svůj autoimunitní paleo protokol (AIP) postavila na zahojení poškozeného střeva (tzv. zvýšená propustnost střeva), boji proti zánětu a na eliminaci potravin, které nadměrně stimulují imunitní systém. Stimulaci imunitního systému se chceme při autoimunitních onemocněních vyhnout, jelikož tělo začalo napadat vlastní buňky a naším cílem je tuto přehnanou reakci zklidnit.


Také Terry Wahls hovoří o zvýšené propustnosti střeva a vyhýbání se pro-zánětlivým potravinám, ale její přístup je založen především na dostatečné výživě buněk – tělu musíme dodávat živiny (a zvlášť mikroživiny, tedy vitamíny, minerály, enzymy a antioxidanty) v takovém složení a takovém množství, aby podvyživené a nemocné buňky mohly opět nastartovat svou přirozenou, prospěšnou činnost a tělo dostalo šanci spustit uzdravující pochody, které jsou mu přirozené.


Oba přístupy mi přijdou přinejmenším nesmírně poučné, a proto jsem se rozhodla, že si oba zaslouží sérii článků, ve kterých budou popsány podrobněji. Myslím, že veškeré tyto informace se pěkně doplňují. Vy sami si je můžete kriticky zhodnotit a rozhodnout se, zda se o jeden či druhý přístup budete zajímat podrobněji.


Ráda bych ještě jako poznámku na okraj doplnila, že oba protokoly sice vychází z paleo / primal principů, ale zachází mnohem dále. Jsou určeny pro lidi s autoimunitním (resp. chronickým) onemocněním. Obě autorky mají vlastní zkušenost s tím, že přestože jim „běžné“ paleo ulevilo, zdaleka jim nepomohlo tolik, jako jimi speciálně vyvinuté protokoly. Pokud má někdo pochroumané zdraví, musí se holt nasadit větší páky. Dieta je přísnější (a sama neustále bojuju s tím, jak těžké je být disciplinovaná), ale lidem přináší okamžitě viditelnou úlevu a vrací jim naději na běžný život bez únavy, bolesti a strachu.





Pojďme se tedy pustit do toho, co zjistila a vyvinula Terry Wahls v rámci svého protokolu. Než vám zde ale představím samotnou „dietu“ (slovo dieta nemám v tomto kontextu ráda, protože si myslím, že anglický výraz „diet“ v souvislosti s tak velkou změnou přístupu k jídlu a dalším aspektům života znamená české „strava“), musím popsat, jak Terry Wahls k nastavení vhodné stravy došla.


Při své práci mimo jiné zjistila, že v současné době se vědci domnívají, že prostředí a životní styl jsou odpovědné ze 70 – 95% za rizika vzniku autoimunitních onemocnění, obezity, kardiovaskulárních chorob a problémů s duševním zdravím. Tedy ze 70 – 95% můžeme svůj zdravotní stav ovlivnit my sami! Jistě, každý má určitou genetickou predispozici (geny, které zvyšují pravděpodobnost, že se daná choroba „aktivuje“), ovšem v rámci rychle se rozvíjejícího oboru epigenetika se začíná zjišťovat, že právě aktivace genů z velké míry závisí na našem okolním prostředí, stravě a životním stylu. To je pro všechny chronicky nemocné skvělá zpráva! A Terry Wahls, Sarah Ballantyne a spousta dalších průkopníků v paleo sféře jsou toho živoucím důkazem. Ozdravné protokoly vznikly právě díky tomu, že oni sami začali pátrat po příčinách svých onemocnění a zjistili, jak velký vliv může mít strava a přístup k životu.