• Emma H.

Operace endometriózy - I. díl

Jak se na operaci nejlépe připravit




Endometrióza je nemoc, která se dá stoprocentně odstranit pouze kvalitní chirurgickou operací. (Pokud o endometrióze zatím nic moc nevíte, doporučuji začít u mého článku Endo… Jak žít s bolestí, dále Endometrióza je multisystémová nemoc a také článku o dokumentárním filmu o endo, kde se například dozvíte, jaké o endo panují mýty.)


Endometrióza je systémové zánětlivé onemocnění (možná autoimunitní povahy), které postihuje asi 1 z 10 žen, projevuje se především obrovskými bolestmi a je jednou z hlavních příčin neplodnosti. Nemoc spočívá v tom, že tkáň vystýlající dělohu (endometrium) se nachází také jinde v břišní dutině (např. na vaječnících, močovém měchýři či střevech, břišní stěně apod.). Tato tkáň se chová stejně jako výstelka dělohy: během cyklu postupně zbytňuje  a připravuje se na těhotenství, a pokud se v ní neuhnízdí oplodněné vajíčko, tkáň se v rámci menstruace rozloží, krvácí a snaží se dostat z těla ven. Jelikož se ale endometrium nachází na špatných místech, ven z těla se nedostane, a v podstatě jen způsobuje extrémně bolestivé vnitřní krvácení, které s sebou přináší nezdravý zánět v celé oblasti.


Operace se provádí (ve většině případů) laparoskopicky a chirurg musí použít techniku tzv. široké excize (wide excision), díky které veškerou endometriální tkáň z dutiny břišní vyřízne. Pro podrobnější informace můžu vřele doporučit knihu Stop Endometriosis and Pelvic Pain [1] od Dr. Andrew Cooka. Ten ve své knize uvádí dvě úspěšné techniky excize – termální excize (thermal excision) či ablativní vaporizace (ablative vaporization). Obě tyto techniky vedou ke stoprocentnímu odstranění endometriózy, tzn. že na místech, kam v těle nepatří, nezůstane žádná endometriální tkáň a nemoc a její projevy se potom již nevrátí.


Excize je technicky i časově náročná a vyžaduje velkou míru specializace lékaře a celého chirurgického týmu. Dobře provedená operace trvá v průměru až čtyři hodiny, ale může se protáhnout například i na osm hodin. Proto je tak důležité najít přímo specialistu na chirurgickou excizi endometriózy.


Poznámka: Pokud lékaři při laparoskopické operaci použijí techniku koagulace (či její podtyp kauterizace), zbytky endometriální tkáně v těle ve většině případů zůstanou, nemoc je dále aktivní, tkáň se rozrůstá a nemoc se „vrátí“.


Teď když jsme si popsali základní informace o laparoskopii, pojďme se vrhnout na to, jak se na ni nejlépe připravit. (A tady si můžete přečíst o mých zkušenostech ze samotné operace.)





1. Rozhodněte se, zda na operaci vůbec chcete jít.


Možná se to v tomto článku zdá jako nadbytečná rada, ale podle mého názoru je to ten nejdůležitější krok. Operace endometriózy s sebou může nést hodně komplikací, nemluvě o tom, že to obecně není nic příjemného a člověk přece jen musí počítat s pár týdny rekonvalescence. Navíc pokud se operace provede nekvalitně, může vám časem způsobit více problémů než jich vyřešit. Proto se také spousta žen potýká s tím, že se nemoc „vrací“ a operace je nutno provádět opakovaně.


Má rada je následující: Dejte si prostor a čas a pořádně si rozmyslete, zda na operaci v dané životní fázi chcete jít. Jsem přesvědčená, že kvalitně provedená operace se vyplatí, ale počítejte s tím, že to nefunguje tak, že si s vaším lékařem dáte za měsíc schůzku a bude vše vyřešeno.


Zamyslete se nad tím, zda je teď pro operaci ta vhodná doba. I když by se to asi dalo zvládnout „za pochodu“ a celou záležitost, která vám znepříjemňuje život, tak trochu ignorovat, jsem přesvědčená, že si zasloužíte víc. Špatně vyhodnocená situace a odfláknutá příprava vám může v důsledku uškodit. Takže pokud máte před sebou důležité projekty ve škole, v práci nebo s rodinou, možná je ideální s operací trošku počkat. To vám mimo jiné dá prostor učinit alespoň další, jednodušší změny například v jídelníčku či životním stylu. Uvidíte, že se s endo dá docela dobře bojovat i na této frontě. A tím zase získáte čas na další rozhodování. (Já jsem se pro operaci rozhodla v podstatě až po pěti letech, během kterých se mi podařilo své zdraví dát do mnohem lepšího stavu a najít kvalitního specialistu.)


Pokud dojdete k závěru, že operace je naprosto nezbytná, počítejte s tím, že veškeré další záležitosti budou muset na chvíli na druhou kolej.



2. Vyzbrojte se informacemi.


Endometrióza je dost komplikovaná nemoc, o níž se pořád ještě mnohé neví, u které stále panuje řada mýtů a zcestných představ a kterou řada lékařů stále ještě neumí pořádně léčit. Sesbírejte veškeré dostupné zdroje (podívejte se například na můj seznam doporučených knih) a o nemoci si toho zjistěte co nejvíce. Nejen, že pro vás bude jednodušší se rozhodnout, ale budete také schopná číst mezi řádky během dalších konzultací s lékařem. Pokud vám lékař řekne informaci typu „Dáme vám antikoncepci a ono se to vyléčí.“ nebo „Když otěhotníte, zmizí to.“, budete vědět, že nejste v těch nejlepších rukou.


Je pravda, že diagnóza endometriózy se dá stoprocentně potvrdit až při samotné laparoskopii. Mně ji ale například diagnostikovali z magnetické rezonance (MRI) a navíc se lékaři ve světě již stále více přiklání k tomu, že je potřeba diagnózu stanovit především s přihlédnutím k příznakům.


Vřele doporučuji začít výše zmíněnou knížkou a dokumentárním filmem. Vězte také, že k endometrióze je nutné přistupovat komplexně, její projevy jako jsou například bolesti, související zánět, zažívací problémy či chronická únava můžete velmi dobře zvládat změnou stravy a životního stylu (o tom je vlastně celý můj blog). Podívejte se také na knížku od Aubree Deimler From Pain to Peace with Endo [2], která se zaměřuje na přirozený přístup k léčbě nemoci. A v neposlední řadě se můžete přihlásit do mé uzavřené diskuzní skupiny na Facebooku, kde se můžete ptát a vyměňovat zkušenosti s dalšími ženami, které nemocí trpí.





3. Sežeňte si kvalitního specialistu.


Poté, co si nastudujete informace o endometrióze, vám začne být jasné, že aby operace byla úspěšná, musí ji provést specialista na chirurgickou excizi endometriózy. Operace endo většinou trvá několik hodin, protože chirurg musí v nepřehledné břišní dutině najít veškerá ložiska a pečlivě je beze zbytku odstranit.


Počítejte s tím, že hledání kvalitního pracoviště budete muset věnovat čas a úsilí. Podle toho, kde žijete, se možná připravte i na to, že za lékařem a operací budete muset cestovat. A až najdete někoho, komu budete důvěřovat, je pravděpodobné, že si s ním před operací budete potřebovat sjednat více než jednu schůzku.



4. Pobavte se s ním o hormonální léčbě.


Většina lékařů, se kterými jsem se setkala, jako první řešení endometriózy nabízela hormony (buď antikoncepci, nebo silnější léčbu v podobě umělého přivození menopauzy). Lékaři vám často řeknou, že to je kromě operace jediný způsob, jak nemoc zvládat. Tady musím ještě jednou důrazně zopakovat, že to není pravda! Pravdou je, že jakmile se vám jednou dostanou ložiska endo do břišní dutiny na místa, kde nemají co pohledávat, sama od sebe nezmizí (proto operace). Což ale také znamená, že ani hormony s nimi nic neudělají. Hormonální léčba endometriózu deaktivuje, přestanete ovulovat, a tedy i menstruovat, čímž se potlačí nepříjemné projevy nemoci – tkáň bude méně zbytňovat, budete méně krvácet, a tudíž mít menší bolesti.


Hormonální léčba s sebou ale nese obrovské množství negativních dopadů. Naprosto naruší váš endokrinní systém, ve velké většině případů s sebou přináší množství nepříjemných vedlejších účinků (včetně zničeného trávicího traktu a neschopnosti vstřebávat živiny, nebo třeba depresí a úzkostí), a navíc, až jednou přestanete hormony brát, bude vaše tělo potřebovat dostatek času na to, aby se dostalo zpět do přirozené rovnováhy.


S hormony je navíc u endometriózy ještě jedna potíž. Zjistilo se totiž, že jakmile hormony obsahují i minimální množství estrogenu, mohou endometriózu ještě zhoršit. Endo je totiž nemoc na estrogenu závislá (samotná endometriální tkáň tento hormon také vylučuje) – čím více estrogenu, tím lépe se nemoci daří. I když např. antikoncepce projevy nemoci potlačí a vy máte pocit, že se nemoc zlepšuje, ve skutečnosti se nemoc může šířit dál, jen o tom nevíte.


Pochybuji, že s vaším lékařem bude na rozhovory tohoto typu prostor (pokud je váš doktor ochoten bavit se o tom, dejte mi vědět, ať ho můžu doporučit ostatním!). Pro a proti hormonální léčby si budete muset zhodnotit sama. Co ale můžete udělat, je zjistit si, zda lékař hormonální léčbu před nebo po operací vyžaduje, a případně mu dát najevo, že pro vás hormony nejsou přijatelnou alternativou.




5. Soustřeďte se na to, co můžete ovlivnit.


Ve chvíli, kdy už máte datum operace, je vhodné zaměřit síly na to, co opravdu můžete ovlivnit. Přiznejme si to, bojíme se toho všechny (o to víc, když máme všechno načteno a víme, jak komplikovaná operace je). Zde je tedy několik tipů, jak se konkrétně připravit a na co nezapomenout:



6. Domluvte si pooperační péči.


Počítejte s tím, že po operaci nebudete moct alespoň dva týdny normálně fungovat. Minimálně prvních několik dní budete potřebovat neustále někoho po ruce, a tak pokud například žijete sama, určitě si domluvte někoho, kdo s vámi těch pár dní bude a postará se o vás a nutný chod domácnosti. Počítejte také například s tím, že podle rozsahu nemoci nebudete moct čtyři týdny (a možná i déle) například zvedat a nosit těžší předměty, takže pomoc s nákupy možná budete potřebovat déle než dva týdny. (Možná to naopak nebude tak hrozné, ale je lepší počítat se všemi alternativami.)



7. Pročistěte stravu, ale zároveň neexperimentujte s ničím novým.


Tři týdny až měsíc před operací je vhodná chvíle pustit se z plných sil do přísnějšího stravovacího protokolu. Já se momentálně řídím upraveným paleo (po počáteční eliminaci teď vím, které potraviny mohu bez problémů pravidelně konzumovat, které si mohu dovolit občas a které mohu jen výjimečně).


V životě jsou chvíle, kdy může jít ozdravná dieta stranou a stojí to za to. Například narozeniny a oslavy. Ale jsou v něm i chvíle, kdy se vyplatí protokol dodržovat na sto procent. Já si dávám obzvlášť velký pozor například na služebních cestách, protože chci být v top kondici, a to poslední, co potřebuju, je přivodit si zažívací potíže a bolesti.


Před operací doporučuju držet se vašeho protokolu (například bez obilovin či mléčných výrobků) a navíc si odpustit dobroty, které byste si jinak dovolily (jinými slovy omezit cukr). Zajistíte tak tělu dostatečný prostor na přirozený a nenáročný detox. Tělo nebude zatíženo nadměrným množství těžko zpracovatelných látek a bude se moci po operaci stoprocentně pustit do hojení a regenerace. Navíc nezatížená játra si mnohem lépe poradí s detoxifikací po anestezii a velkými dávkami analgetik. Po anestezii člověk většinou musí počítat s bolestí hlavy či svalů, stejně tak jako obecně s nepříjemným pocitem omámenosti. Čím méně budou vaše játra zatížená, tím lépe se vaše tělo s dodatečnou zátěží při operaci vyrovná.


Ráda bych tady ale varovala před přehnanými kroky. Mohly byste si říct: „Když mám omezit cukr, tak rovnou najedu na nízkosacharidovou stravu a budu jíst maximálně 50 g sacharidů denně.“ To by byl rozhodně zajímavý pokus a já jsem ta první, kdo by vám jej schválil. Ale ne tři týdny před operací. Takovéto drastické zásahy organismus vyčerpávají, zvyšují míru stresu a tělo začne vylučovat více stresového hormonu kortizolu. Tím klade vyšší požadavky na nadledvinky a štítnou žlázu. Zkrátka, celá citlivá rovnováha vašeho organismu by se tím mohla narušit a vy byste se mohla dostat do situace, kdy půjdete na operaci a místo toho, abyste byla odpočatá a nabitá silami, budete vyčerpaná a vaše tělo nebude zvládat plnit základní procesy.





8. Dovolte si dostatek odpočinku a snižte sportovní zátěž.


To samé platí o fyzické zátěži a odpočinku. Pokud si pravidelně dáváte do těla a jste zvyklá pracovat na tom, abyste posouvala své fyzické limity, tři týdny až měsíc před operací by stálo za to zamyslet se nad tréninkovým plánem a trochu zvolnit. Fyzická aktivita je bezpochyby velmi prospěšná a já rozhodně neříkám, že se máte přestat hýbat. Jen nezařazujte příliš intenzívní tréninky (Mark Sisson například doporučuje jednou za čas tzv. breakthrough workout, kdy dáte tělu co proto, aby dostalo šok a posunulo se zase o kousek dál). Po takových trénincích potřebujete několik dní regenerace. Dopřejte tělu, aby střádalo síly, které bude nutně potřebovat. (Mluvím tady z vlastní zkušenosti, jsem „expert“ na snahu tělo dotlačit do fyzických výkonů, na které není připravené. A to vůbec nemluvím o nějakém CrossFitu. Jen o tom, že je pro mě těžké smířit se s tím, že nejsem v tak dobré kondici, jak před několika lety, a mám tendenci snažit se dostat tam za každou cenu, což mi v důsledku jen ubližuje. Takže neopakujte mé chyby.)


Teď je ideální chvíle oprášit starou sestavu jógy, případně podívat se na seznam meditací, které jste si kdysi vyhledala a pak někam založila.



9. Přestaňte brát potravinové doplňky.


Až budete mluvit se svým lékařem, zeptejte se nejen na to, jaké léky musíte před operací přestat užívat, ale i jaké potravinové doplňky vám mohou uškodit. Léky jako např. aspirin mají vliv na srážlivost krve a před operací je potřeba přestat je brát. Vliv na srážlivost krve má ale například i rybí olej. Takže pokud berete omega-3, je vhodné jej sedm až deset dní před operací vysadit (konkrétní časový