I když se endometrióza oficiálně nezařazuje mezi autoimunitní onemocnění, v dnešní době už víme, že se při jejím výskytu v těle objevují protilátky působící proti vlastním tkáním. A proto se o ní začíná mluvit jako o nemoci „s autoimunitním prvkem“. V tomto článku bych se ráda podrobněji věnovala přínosu autoimunitního protokolu (AIP) pro zmírnění endo. Pokud pečlivě sledujete tento blog, většinu z níže uvedených informací už znáte. Tentokrát mám ale za cíl všechna tato vysvětlení syntetizovat do jednoho článku a konkrétně je vztáhnout k endo.
Připomínám, že mně osobně nejvíce pomohlo dodržování autoimunitního protokolu (AIP) podle Sarah Ballantyne. Pokud si ovšem nechcete informace o protokolu dohledávat z anglických zdrojů, stejné principy jsou podrobně popsány i v českém překladu knihy od Amy Myers s názvem Autoimunitní řešení. Neznalost angličtiny už není překážkou!
Endometrióza je multisystémová nemoc
Článek se stejným názvem jsem napsala v prosinci 2016 a informace pro něj jsem čerpala z knihy Stop Endometriosis and Pelvic Pain [1]. (Pro úplnost také dodávám, že v článku Nové poznatky o endometrióze z května 2017 jsem uvedla další podrobné informace, tentokrát čerpané z nové knihy o endo s názvem The Doctor Will See You Now [2]).
Tentokrát bych vše, co zatím o endometrióze vím, ráda spojila se svými znalostmi a zkušenostmi s uplatňováním zmíněného autoimunitního protokolu (AIP) podle Sarah Ballantyne. Po přečtení vám bude jasnější, jak je možné, že změna stravy a životního stylu může s nemocí pěkně zatočit a zajistit vám mnohem vyšší kvalitu života.
Jelikož o endo hovoříme jako o multisystémové nemoci, zaměřím se na tři hlavní složky, kterými se nemoc vyznačuje, a vysvětlím, jakými mechanismy je můžeme zmírnit pomocí autoimunitního protokolu.
Endometrióza a imunita
Není pochyb o tom, že dobře fungující imunita je klíčová pro boj se zdravotními problémy všeho druhu. V dnešní době již víme, že imunita vzniká ve střevě. A to je alfa a omega celého přístupu založeného na změně stravy. Co to vlastně přesně znamená?
Ve druhém článku série o AIP podrobně popisuju, jak střevo souvisí s imunitou. Na tomto místě tedy pouze stručně: Výstelka střeva je velmi důležitou bariérou, která rozhoduje o tom, co zůstane mimo náš organismus (nedostane se do krve), a co naopak náš organismus vstřebá (tedy dostane se do krve a je dále posláno do buněk, tkání a orgánů). Stejnou funkci mimochodem plní i další bariéry v těle, jako jsou například sliznice (plíce, nosní sliznice, vaginální sliznice) nebo třeba kůže. Střevo je ale v tomto procesu zdaleka nejdůležitější (mimo jiné pro svou velikost, pokud bychom rozprostřeli veškerou tkáň ve střevě, pokryla by plochu jednoho fotbalového hřiště).
Narušené prostředí ve střevě a špatné fungování střevní bariéry (tzv. zvýšená propustnost střeva) vede k tomu, že se do krve začnou dostávat molekuly, které v ní nemají co dělat. Na to okamžitě reaguje imunitní systém, který se aktivuje a proti nepříteli rázně zasáhne. Pokud ovšem po našem imunitním systému požadujeme takový zásah dennodenně, kontinuálně po dobu měsíců či let, přestane to prostě a jednoduše zvládat a začne být přepracovaný a podrážděný. Najednou začne za nepřítele považovat i látky, které by měl „nechat být“, a my začneme reagovat například na pyly, zvířecí srst či potraviny. Pokud nepodnikneme kroky pro zklidnění imunitního systému, můžeme se dostat až do fáze, kdy imunitní systém bude tak zmatený a nefunkční, že začne napadat buňky vlastního těla a vznikne u nás autoimunitní onemocnění. (Mezi známá autoimunitní onemocnění patří například revmatoidní artritida, Hashimotova thyroiditida, roztroušená skleróza, celiakie či lupénka).
A co všechno může prostředí ve střevě negativně narušit?
Porod císařským řezem - kolonizace střeva správnou mikroflórou začíná již při narození díky průchodu vaginálním kanálem matky,
nedostatečné kojení - mateřské mléko obsahuje další látky nutné pro správnou kolonizaci střeva, stejně jako pro správné nastavení funkčnosti imunitního systému dítěte – proto je také dětské střevo prvních šest měsíců propustné,
užívání antibiotik – týdenní dávka antibiotik může střevní mikroflóru vyvést z rovnováhy až na šest měsíců,
dlouhodobé užívání léků – např. antikoncepce, kortikosteroidy, statiny, NSAID apod., která navíc často vedou ke špatné schopnosti využívat vitamíny a minerály,
nedostatek vitamínů a minerálů – tady AIP pomáhá zařazením velkého množství ovoce a zeleniny, kvalitních živočišných zdrojů a kvalitních tuků,
stres či nedostatek spánku – na které se AIP zaměřuje v rámci změn životního stylu.
Dobře fungující imunitní systém je důležitý i v souvislosti s menstruací. Podle tzv. teorie retrográdní menstruace dochází při každé menstruaci k tomu, že se tkáň výstelky dělohy (endometrium) dostává v nepatrném množství i do břišní dutiny. Správně fungující imunitní systém tuto „zatoulanou“ tkáň zlikviduje a vše je, jak má být. Pokud ale imunita dobře nefunguje, nedokáže si s endometriem poradit, a to se poté uchytí na orgánech a tkáních v břiše, dále se rozrůstá a pracuje – a my se potýkáme s endometriózou. Správně fungující imunitní systém tedy dokáže zabránit vzniku nemoci, případně alespoň zmírnit nebo zamezit jejímu dalšímu rozrůstání a šíření. (Pro úplnost zde dodávám, že z vědeckých poznatků víme, že endometrióza může vzniknout již prenatálně během vývoje embrya, a retrográdní menstruace tedy není jedinou příčinou vzniku endo.)
Pokud navíc vezmeme v úvahu teorii, že při endometrióze probíhá i autoimunitní reakce (tedy imunitní systém je tak „zmatený“, že napadá i vlastní tkáně, vůči kterým vytváří protilátky), je naším cílem bojovat proti jeho nesprávnému chování i tím, že přehnanou imunitní reakci zklidníme. V obojím nám velmi pomůže autoimunitní protokol. Ten je sestaven právě s cílem utišit přehnaně aktivní imunitní systém a pomoci mu navrátit se do správné rovnováhy. (Podrobnosti o tom, jak přesně je protokol nastaven, si prosím přečtěte ve zmíněné sérii článků o AIP, případně ve zmíněném překladu knihy Autoimunitní řešení.)
Endometrióza a zánět
Ložiska endometriální tkáně uchycená v břišní dutině s každou menstruací pravidelně krvácejí. Na rozdíl od „běžné“ menstruace probíhající jen ve výstelce dělohy ovšem krev nemá jak z těla odejít. Dochází tedy k vnitřnímu krvácení např. na břišní stěně, vaječnících, střevu či močovém měchýři, u adenomyózy potom přímo ve svalu dělohy. Vnitřní krvácení je nejen velmi bolestivé, ale také s sebou vždy přináší zánět.
Zánět je prospěšným obranným mechanismem lidského těla, díky kterému se vypořádává s prvky, jež v organismu nemají co pohledávat. Při vnitřním krvácení je ovšem zánětlivá reakce příliš intenzívní a dlouhá (nemluvě o jejím každoměsíčním opakování). Autoimunitní protokol je nastaven tak, aby tělo přijímalo co nejméně pro-zánětlivých potravin (obiloviny, mléčné výrobky, cukr, luštěniny a další problematické potraviny), a naopak bylo podpořeno velkým množstvím přijatých živin z čerstvých základních potravin, včetně velkého množství ovoce a zeleniny. Pokud budete chtít protizánětlivé účinky stravy ještě podpořit, můžete cíleně zařadit „protizánětlivé“ potraviny jako je např. zázvor, kurkuma, tymián, skořice, borůvky, višně a mnoho dalších.
Jak možná víte, u žen s endometriózou jsou velmi často diagnostikovány také syndrom dráždivého tračníku (IBS), či mají jednoduše časté zažívací potíže. A jak zánět z krvácení při endometrióze souvisí se střevem? Tělo při zánětlivé reakci vylučuje látky jako jsou cytokiny, prostaglandiny či histaminy. Ložiska endometriózy se nacházejí v těsné blízkosti zažívacího traktu a tyto chemické látky tkáněmi volně prostupují a ovlivňují tkáně sousední. Proto endometrióza úzce souvisí se stravou a zažíváním. Autoimunitní protokol je postaven na principu protizánětlivé vysokonutriční stravy založené na čerstvých základních potravinách, a proto i tady nám může zajistit velkou úlevu.
Endometrióza a hormonální nerovnováha
Myslíte si, že hormonální nerovnováha se týká pouze pohlavních hormonů estrogenu a progesteronu? Chyba lávky! Je to trochu komplikovanější. Hormonální rovnováha v těle je zajišťována citlivou a komplikovanou souhrou mnoha nejrůznějších faktorů. Nerovnováha ženských pohlavních hormonů může souviset například i s (ne)dostatečným příjmem kvalitních tuků, hladinou stresového hormonu kortizolu, s výkyvy cukru v krvi a produkcí inzulinu, stejně tak jako se správným fungováním štítné žlázy.
Řada lidských hormonů se tvoří z jediného prekurzoru, který se nazývá „pregnenolon“. Pro jeho kvalitní produkci potřebujeme mít dostatečný příjem kvalitních tuků (což opět závisí na stravě). Jakmile tělo vytvoří tuto prvotní látku, může z pregnenolonu dále vytvářet progesteron či hormon DHEA, a z něj dále estrogen či androgeny. Tady ovšem řetězec nekončí. Z progesteronu dále vzniká stresový hormon kortizol (viz minimalizace stresu) a další hormony, ale může se z něj dále tvořit i například estrogen nebo testosteron.
O endometrióze se často hovoří jako o nemoci, která se vyznačuje tzv. estrogenovou dominancí. To znamená, že je v těle nesprávný poměr estrogenu a progesteronu, estrogenu je nepoměrně více, než by jej ve zdravém organismu mělo být. Z výše popsaných procesů vidíte, že nadměrný stres klade nadměrné nároky na produkci kortizolu (což tělu „ubírá“ množství progesteronu, ze kterého se kortizol tvoří). Co je ale stres? Nesmíme zapomínat, že stres není jen ten subjektivně vnímaný pocit nepříjemna, který zažíváme všichni z nás při menších či větších problémech. (I proti tomu je samozřejmě dobré bojovat.) Stres je jakákoliv zátěž pro náš organismus. Může to být například pravidelné vnitřní krvácení a bolesti, nedostatek spánku, příliš vysoká (či nedostatečná) fyzická aktivita, neustálé výkyvy cukru v krvi a na ně reagující vylučování inzulinu, reakce na alergeny či potravinové intolerance, boj s toxiny přicházejícími z vnějšího prostředí (včetně syntetických léků), a tak podobně.
Autoimunitní protokol klade velký důraz nejen na změnu stravy, ale také na změnu životního stylu (protože světe div se, přehnaná zátěž pro organismus je velký problém pro všechna autoimunitní onemocnění). Zaměřuje se například na dostatečný a kvalitní spánek, minimalizaci stresu, vhodnou pohybovou aktivitu či detoxikaci okolního prostředí.
Můžu si endometriózu sama „vyléčit“?
Moje odpověď zní: Možná ano, možná ne. Možná částečně. Ale bezpochyby můžete správně podpořit svou imunitu, minimalizovat zánět a znovu nastolit hormonální rovnováhu. Zkrátka, můžete podniknout takové kroky, které vám výrazně zvýší kvalitu života. A pokud bude váš život tak spokojený, že o endo ani nebudete vědět, je to podle mého názoru téměř to samé, jako kdybyste nemoc vůbec neměla.
Na závěr svého článku bych ráda položila zásadní otázku: „Jsou hormony, opakované operace, případně hysterektomie jediným řešením, které kdy budeme mít k dispozici?“
Rozhodně ne. Hormony, laparoskopie, ani hysterektomie neřeší prvotní příčinu potíží – tedy hormonální nerovnováhu (která je jedním z faktorů zapřičiňujících vznik či další šíření endometriózy), nedostatečné fungování imunity (kvůli kterému si tělo se „zatoulanými“ buňkami nedokáže poradit), ani zánět v břišní dutině obecně. Navíc s sebou přináší velké množství nežádoucích účinků, od vyššího rizika trombózy či osteoporózy, přes zvýšené riziko rakoviny či kardiovaskulárních chorob, po nepříjemné potíže typu příbývání na váze, bolestí hlavy či prsou, akné nebo rovnou deprese. Fyzické zásahy do organismu, včetně hysterektomie, také nemohou být považovány za „rutinní a snadné řešení vašich problémů“, jak jste možná (podobně jako já) od lékařů někdy slyšely. (A mimochodem, pokud uvažujete o hysterektomii, doporučuji toto video ohledně toho, co tento s sebou tento zákrok přináší.)
Nejnovější knihy o ženském zdraví (Lara Briden - Period Repair Manual, 2. vydání a Dr. Jolene Brighten - Beyond The Pill) obsahují již velké množství podrobných doporučení, jak k endometrióze a adenomyóze přistupovat.
A když už jsme u toho kladení otázek, dovolte mi na závěr položit ještě jednu, která zde už zůstane bez odpovědi:
„Jsou snad vysokonutriční protizánětlivá strava založená na čerstvých potravinách a šetrnější životní styl radikálnější a společensky méně přijatelné řešení než hormony navozená menopauza či odstraňování orgánů?“
[1] Andrew C. Cook. Stop Endometriosis and Pelvic Pain: What Every Woman and Her Doctor Need to Know. Femsana Press, 2012
[2] Tamer Seckin, MD. The Doctor Will See You Now: Recognizing and Treating Endometriosis. Turner Publishing Company, 2016
